„Na Slapech jsme v loňském roce v souvislosti s omezením možnosti cestování do zahraničí zaznamenali rekordní nárůst nejen plavby plavidel, ale také ostatních rekreačních aktivit, letos očekáváme stejně velký zájem, kapacita Slap je bohužel omezená. Pro ochranu zranitelnějších účastníků plavebního provozu je proto nutné zavést výtlačný režim plavby, který je výrazně pomalejší než režim v kluzu,“ říká ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová s tím, že zpomalení plavidel podporuje poříční oddělení policie Slapy a Vodní záchranná služba, která zaznamenala v roce 2020 nárůst počtu zásahů.
Výtlačný režim plavby letos, po diskusi s různými zájmovými skupinami uživatelů vodní plochy, mimořádně platil v úseku říčních km 91,70 až 118,00 od 1. července do 31. srpna 2021. Zároveň Státní plavební správa spolu s Povodím Vltavy vymezila stejně jako v loňském roce 14 bezpečných prostor pro koupající, kam nesmí zaplouvat plavidla. K dispozici byl také jeden prostor pro vodní lyžování a jedno místo pro akrobatickou plavbu vodních skútrů a jetsurfů. Zachováno zůstalo plavební značení, kterým se v úseku ř. km 114,40-115,35 (v blízkosti kempu Cholín) přikazuje plout při pravém břehu toku. Toto opatření zůstalo v platnosti, protože slouží zejména při protiproudní plavbě k navedení plavidel do průjezdního pole mostu za zatáčkou.
Při zvažování dopravních opatření na Slapech je stále více nutné počítat s naplňující se kapacitou tohoto oblíbeného úseku vltavské vodní cesty, neboť celková kapacita stání malých plavidel podléhajících evidenci je na nádrži v tuto chvíli 2 764, z toho 91 %, tedy 2 508 plavidel, trvale stojí v úseku dotčeném dopravním opatřením, především v jednotlivých vývazištích a dále ve čtyřech přístavech. Pro srovnání ve zbývajícím úseku nádrže od říčního km 118,00 až km 134,73 (plavební komora Kamýk) stojí ve vývazištích pouze 256 evidovaných plavidel. Pro představu je též třeba uvést, že přestože je nádrž Orlík o třetinu delší než Slapy, celková kapacita stání malých plavidel podléhajících evidenci je zde o polovinu nižší (pouze 1 401 plavidel).
Z analýzy plavební sezóny, kterou zveřejnila Státní plavební správa je patrné, že výše popsaná razantní dopravní opatření přinesla na vodním díle Slapy „zklidnění“ plavebního provozu ve srovnání s rokem 2020, ve kterém platil výtlačný režim pouze na dvou kratších úsecích od Nové Rabyně (ř. km 93,70) po Měřín-Hrdlička (ř. km 97,85) a od silničního mostu (ř. km 100,51) po ústí Mastníku (ř. km 105,00) po dobu 3 měsíců. Je ale též třeba říci, že vliv na menší intenzitu provozu v letních měsících mělo i poměrně deštivé počasí, neboť dle dat Českého hydrometeorologického ústavu, dní zcela beze srážek bylo v měsících červenci a srpnu velmi málo.
Počet plavebních nehod, ke kterým došlo na vodní nádrži Slapy, zůstal stejný jako v uplynulé plavební sezóně. Státní plavební správa šetřila během letošní plavební sezóny čtyři nehody, z toho jednu se zraněním, ostatní nehody byly spojeny jenom se škodami na plavidlech. Nehoda se zraněním se stala v úseku, na kterém nebyl zaveden výtlačný režim plavby. Zdá se, že druhotným efektem zavedení výtlačného režimu plavby na Slapech bylo zvýšení provozu plavidel na vodní nádrži Orlík, a to zejména provozu plavidel, která jsou konstruována pro rychlejší plavbu. Počet přestupků spočívajících v nerespektování signálního značení, kam patří i plavba mimo výtlačný režim, oproti roku 2020 mírně poklesl. Pozitivní vliv na tento důsledek dopravního opatření měl zejména víkendový dozor SPS a průběžný intenzivní dozor Poříčního oddělení Slapy Policie České republiky, které provádělo dozorovou činnost o víkendech dvěma plavidly, ke kterým se přidávalo jako třetí i plavidlo SPS.
Od roku 2015 do konce roku 2020 narostl v České republice počet evidovaných malých plavidel o více než čtyři a půl tisíce (4 571), což je ve srovnání s koncem roku 2014 o více než 30 %. Z tohoto nárůstu počtu evidovaných plavidel připadá na pobočku Praha, do jejíž územní působnosti náleží Slapy, více než tři tisíce (3 094), tedy dvě třetiny nově evidovaných plavidel.