Modernizace vodního díla Hněvkovice pokračuje podle plánu

Celkový pohled na VD Hnvěkovice
Doba čtení: 5 minut
Realizace stavby „Zabezpečení vodního díla (VD) před účinky velkých vod“ na přehradě Hněvkovice odstartovala letos na jaře. Stavbu pro státní podnik Povodí Vltavy provádí divize 6 společnosti Metrostav, realizační tým vede Ing. Otto Hrodek. Na stavbě se dále podílí společnosti Aquatis, a.s., Koncept CB, s.r.o., Vodní díla – TBD, a.s., JE Group, s.r.o., a další.

Po předání staveniště byly zahájeny práce na bourání prvního přelivného pole bezpečnostního přelivu, zároveň byly zahájeny činnosti na provedení dočasné jímky v horní vodě u téhož přelivného pole. Zhotovitel také zahájil projektové činnosti na výrobně-technické dokumentaci pro nové konstrukce segmentů bezpečnostního přelivu, provizorního hrazení a také nových vrat plavební komory. Po ukončení plavební sezóny 1. 10. 2020 byly zahájeny práce na úpravách plavební komory, a to práce na dočasné jímce v horní vodě, vytažení původních vrat z plavební komory a jejich deponie na ploše u vodního díla k jejich prodloužení, bourací práce na záporníku horních vrat.

V tuto chvíli probíhají betonáže nového upraveného tvaru přelivné plochy bezpečnostního přelivu, bourání dna plavební komory, zároveň jsou průběžně přebírány vyrobené ocelové konstrukce, jako jsou provizorní hrazení, vrata plavební komory a další související konstrukce.

A realizace v číslech: k listopadu 2020 je prostavěno cca 55 mil. Kč z celkových cca 250 mil. Kč bez DPH. Akce je realizována v rámci dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi IV, a to s předpokladem finančního příspěvku 235 mil. Kč.

O přehradě

O výstavbě stupně Hněvkovice na Vltavské kaskádě, se uvažovalo už v období po první světové válce. Vodní dílo mělo být tehdy zřízeno hlavně pro potřeby plavby. Hladina v nádrži byla uvažována na kótě 372,00 m n.m. V druhé polovině 20. století, se vzhledem k uvažovanému výhledovému snižování zásob fosilních paliv, začal zpracovávat záměr výstavby „Jaderné elektrárny jižní Čechy“. Dodávka technologické vody pro tuto jadernou elektrárnu měla být zabezpečena z nově vybudované vodní nádrže na Vltavě. Původně uvažované umístění JE nedaleko obce Malovice bylo pro nevyhovující geologické poměry nahrazeno volbou náhradní lokality poblíž obce Temelín. Zabezpečení odběru technologické vody pro JE bylo v první fázi uvažováno v několika možných variantách. Z těch byla nakonec vybrána varianta odběru z nádrže Hněvkovice v ř. km 210,390. Koncepce uvažovala s výstavbou dvou nových nádrží VD Hněvkovice a VD Kořensko, které měly ve spolupráci s VD Lipno spolehlivě zabezpečit požadované odběry i v případě suchých období. Obě nově vzniklá VD měla dále umožnit využití hydroenergetického potenciálu řeky. Příprava výstavby VD Hněvkovice – Kořensko byla zahájena na pokyn Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR v roce 1978. V roce 1979 byl schválen investiční záměr. V roce 1984 byla vypracována úvodní projektová dokumentace. V první polovině roku 1986 bylo vydáno stavební povolení. Ústředním investorem stavby bylo ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, přímým investorem Vodohospodářský rozvoj a výstavba, Praha. Hlavním dodavatelem stavebních prací byl národní podnik Výstavba Jaderné elektrárny Temelín a dodavatelem technologie ČKD Blansko. V předstihu před rozvinutím vlastních stavebních prací byly v letech 1985-86 provedené přípravné práce související zejména s přípravou hlavních stavenišť. Oficiální zahájení stavby se datuje k 15. srpnu 1986. Betonáže v rámci I. etapy stavby VD Hněvkovice probíhali od února 1987. V lednu 1988 byla zahájena výstavba VE Hněvkovice. V říjnu 1988 se uskutečnilo první převedení vody přes dokončenou spodní stavbu I. etapy stavby a současně s tím byly zahájeny práce v jímce II. etapy stavby. Stavba byla dokončena 31. července 1991. Kolaudace stavebních objektů a provozních souborů probíhala v letech 1991-92. Současně s výstavbou VD probíhala výstavba čerpací stanice a přívodních výtlačných řadů pro odběr vody pro JE Temelín. Čerpací stanice se nachází na levém břehu v blízkosti hráze VD Hněvkovice.

Pohled na stavbu hráze VD Hněvkovice z pravého břehu dolní vody v roce 1987

Vodní dílo zajišťuje svou funkcí a hospodařením s vodou následující účely v pořadí podle důležitosti:

  • ve spolupráci s nádrží VD Lipno I zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží ve výši 6,5 m3/s, průměrného denního průtoku 9,5 m3/s ve Vltavě pod soutokem s Lužnicí a zabezpečením odběru povrchové vody pro JE Temelín,
  • odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení,
  • využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie v pološpičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla,
  • rybí hospodářství,
  • likvidace havárií v čistotě vody, eventuelně proplachování vodního toku ke zlepšení kvality vody a hygienických podmínek toku krátkodobým vypouštěním zvýšeného odtoku z nádrže Hněvkovice,
  • ovlivnění zimního průtokového režimu v toku pod vodním dílem vypouštěním vody z nádrže Hněvkovice,
  • plavba v nádrži – součást Vltavské vodní cesty,
  • rekreace a vodní sporty.

Ověření kapacity vodního díla pro převedení povodní

Bezprostředně po průchodu povodně v roce 2002 přistoupil provozovatel vodního díla – státní podnik Povodí Vltavy k zajištění posudku vodního díla při povodních. Bylo provedeno statické posouzení vodního díla a na jeho podkladě zpracován organizací Vodní díla – TBD, a.s. tzv. Posudek vodního díla při povodních (dle TNV 752935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních). Vodnímu dílu, zařazenému pro účely TBD ve smyslu § 61 zákona 254/2001 Sb. do I. kategorie, byla přiřazena Kontrolní povodňová vlna KPV s pravděpodobností výskytu pQ = 0001 s kulminačním průtokem 2 600 m3/s. Mezní bezpečná hladina byla stanovena na úrovni koruny hráze, tedy 372,60 m n.m.. Porovnáním maximální kontrolní hladiny s mezní bezpečnou (MBH – KMH = -1,63 m) bylo jednoduše konstatováno, že vodní dílo nevyhovuje požadavkům na bezpečnost ve smyslu TNV 75 2935.

Tímto zjištěním byl vlastně odstartován projekt na zabezpečení vodního díla Hněvkovice.

V roce 2013 proběhly v laboratořích Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, veřejné výzkumné instituci v Pražské Podbabě práce spočívající zejména v sestavení konzumční křivky bezpečnostních přelivů při plném otevření segmentových uzávěrů a konzumční křivky přelévaných konstrukcí plavební komory, a to až do úrovně mostovky vodního díla tj. do kóty 376,10 m n. m., zjištění hodnot tlaku přitížení přelivných bloků od přepadající vody, typu vodního skoku pod vodním dílem a vlivu dolní vody na zatížení vodního díla, a to na modelu s měřítkem geometrické podobnosti              Ml = 50.

Model VD Hněvkovice 1:50, celkový pohled z levého břehu dolní vody, Q10000 = 2 600 m3/s

Výsledky Studie a Modelu byly podkladem pro zadání zpracování dokumentace pro stavební povolení změny stavby vodního díla.

Stručný popis jednotlivých stavebních celků:

  • PS 01 – Výměna uzávěrů bezpečnostního přelivu

dva ze tří segmentových uzávěrů budou vyměněny za o 1,5 m vyšší;

  • PS 02 – Výměna horních vrat plavební komory

horní vrata plavební komory budou vyměněna z důvodu bourání záporníku za nová o 6 m hlubší;

  • PS 03 – Výměna dolních vrat plavební komory

výměna dolních vrat je jasná – potřeba jsou nová vrata s možností jejich pohybu do nevyrovnaných hladin a do průtoku a taky o 2 m vyšší;

  • PS 04 – Systém řízení BP

nové segmenty bezpečnostního přelivu budou nově ovládány;

  • PS 05 – Systém řízení PK

Nově budou ovládány také uzávěry plavební komory;

  • SO 01 – Stavební úpravy bezpečnostního přelivu

snížení přelivné hrany dvou polí bezpečnostního přelivu o 1,5 m a tím i podstatné části přelivné plochy;

  • SO 02 – Stavební úpravy horních vrat plavební komory

zejména snížení záporníku o 6 m, stavební úpravy pro možnost osazení nových ložisek a těsnění;

  • SO 03 – Stavební úprava dolních vrat plavební komory

odbourání horního záporníku o 2 m, úpravy pro nová ložiska a těsnění, nová strojovna pohonu vrat;

  • SO 04 – Stavební jímky

dočasné konstrukce pro možnost realizace stavebních prací na přelivech a plavební komoře při normální provozní hladině;

  • Další stavební objekty jako jsou hromosvody, elektroinstalace, atd.

Foto: Povodí Vltavy, státní podnik